Samotný kulatý stůl umožnil přítomným podnikatelům, představitelům lázní, hotelů, fitness center i sportovních zařízení, ale i médiím a v neposlední řadě studentům VŠCRHL seznámit se nejnovějšími trendy v severní Americe. Ty představitelka dlouholetá odbornice a specialistka na problematiku wellness Dr. Ludmila Vacek, PhD. z kanadského Vancouveru. Podle ní se jedná o poměrně mladé, ale velmi dynamické odvětví služeb, které se vyvíjí především proto, že člověk nejen potřebuje, ale také chce větší a lepší péči o své tělo a zároveň vyžaduje, aby poskytované služby přinášely osvěžení a pocit relaxace, pohody pro vlastní mysl, chcete-li duši. Severoamerická wellness centra se člení na ta, kde jsou poskytovány spíše delší, několikadenní až několikatýdenní pobyty s programem, který se převážně orientuje na služby kombinující péči o tělo i o duši. U těchto programů často asistuje lékař a obecně se dá říci, že tento druh wellness programů se nejvíce blíží našemu pojetí lázeňství, lázeňské péče.
Wellness však v řadě případů není primárním produktem, ale doplňuje pobyty, které se zaměřují na pobyt u moře a v horách a wellness centra jsou jakýmsi doplňkem denních aktivit. Co mají oba společné je to, že jsou často doplňovány o fakultativní nabídku služeb poskytovaných kosmetickými salony a jim podobným zařízením.
Poměrně živelný rozvoj wellness aktivit však s sebou přinesl i riziko kvality poskytovaných služeb. To se odrazilo v poptávce po vytvoření určitých pravidel fungování a stanovení řekněme podnikatelských zásad, ale do určité míry i potřebu vytvořit kontrolovatelný systém jako ochranu proti možným stížnostem klientů – zkrátka – služby jsou specifikované, klient chce vědět a stále přesněji ví, co může dostat, jaká jsou event. i rizika a tím jsou chráněny obě strany, poskytovatel služeb a jejich spotřebitel. To by postupně a do určité míry měla zaštítit Association of Destination Spa, volně přeloženo sdružení lázní. Do jaké míry se jí to podaří se teprve ukáže.
V obou zmíněných zemích však stále častěji diskutují o nutnosti rozumně využívat přírodních zdrojů, což se projevuje nástupem wellness aktivit, vč. podnikatelských, které jsou ekologicky energeticky šetrné – vzniká Ecological Wellness. Tedy využívání procedur a produktů, které jsou v maximálně možné míře k přírodě šetrné, často z přírodních materiálů a relativně snadno nahraditelné. V této souvislosti nepřekvapuje, že významnou roli hraje nutnost optimalizace využívání vody, bez které jsou lázeňské služby sotva představitelné, alespoň některé z nich, avšak především v některých oblastech USA je voda velmi drahá.
Podle názoru dr. Vackové je u nás velký potenciál především v řadě momentů. Patří k nim např. posun v požadavcích na wellness služby – již jde mnohem méně o „trápení“ těla, ale o souhru požadavků na tělesnou a duševní svěžest, na získání pocitu pohody. Dále nutnost nabízet celou řadu produktů, které k wellness patří. Dr. Vacková v této souvislosti upozornila, že na jedné straně si je často lidé kupují a používají např. doma nebo v relaxačních centrech, kam pravidelně docházejí. A také na nutnost nabízet služby široké škále potencionálních klientů. Vacková říká: „Wellness je sice podnikání jako každé jiné, ale nabízí velkou škálu příležitostí, jen jich využít,“ A dodává: „Již také proto, že není generačně omezené jen na někoho, naopak, je vlastně pro všechny věkové skupiny, jen je třeba se jim přizpůsobit.“
Také Česká republika stále více „podléhá“ wellness jako životnímu stylu, jak o tom hovořil Michael Zima, prezident Wellness Clubu a organizátor řady propagačních akcí, jako např.. Wellness Marathonu atd. Podle Zimy jsme svědky výrazných změn v poptávce po druzích služeb, které pomáhají zlepšit fyzickou, ale i psychickou kondici. Doba, kdy lidé požadovali jen fitness centra, aby vypadali dokonale a blížili se fyskulturním ikonám, pomalu odchází. Zvětšuje se poptávka po místech, ve kterých mohu načerpat cvičením pocit pohody, vnitřní vyrovnanosti. Roste také poptávka po masážích a službách, při kterých je člověk v péči odborníků. Podobně stále větší roli hraje časové hledisko. Chceme se dostat do formy, aniž bychom investovali příliš mnoho času, neboť ten chceme věnovat dalším aktivitám. Michael Zima doslova říká: „Lidé si chtějí odpočinout od stressu a odreagovat se od svých dennodenních starostí, chtějí se nechat „opečovávat“ a mít právo volby – dnes si místo aerobiku dopřeji raději masáž,.“ A Zima jedním dechem dodává: “ Hlavním trendem dnešní doby jsou emoce a čas, ale každá cílová skupina je vnímá jinak, proto přizpůsobme nabídku podle jejich přání, podle poptávky – něco jiného chce mladý manažer, maminka od dětí a něco jiného např. senior.“
Co tedy ukázal kulatý stůl, o který byl velký zájem a během nějž byla velmi dlouhá a zajímavá diskuse? Zájem o poskytování služeb ve wellness centrech je, ale nás na své opravdové podnikatelské využití čeká. Nabízí se řada možností je zařadit do podnikatelských aktivit hotelů, sportovních center, rekreačních zařízení a v neposlední řadě i lázní, kde může být k některým poskytovaným službám kompatibilní. Vyžaduje to perfektní organizaci, vyhledávání potencionálních zákazníků, odpovídající prezentace produktů a rozumnou cenovou politiku. To všechno zajistí odborně vyškolený personál, vzdělaný v tom, na co se v současnosti učební osnovy teprve připravují – specialista managementu ve wellness službách. Lze doufat, že české školství na to bude reagovat a připraví jich tolik, kolik jich firmy požadují. A není jich málo.